On Dynamics of "New Wars": Clausewitzian Analysis of Factors Related to Dynamics of Armed Conflicts in Post-Communist Area

Armed conflict that occurred after the end of the Cold War in the territory of former Yugoslavia and Soviet Union belong to the so cold phenomenon of new wars. New wars are said to differ from the old ones in its aims, methods of warfare, and in ways how they are iv financed. In spite of these supposed changes in fundamental character of war, a conflict dynamics - defined by intensity, rapidity of escalation, and conflict duration - of armed conflicts in post-communist area corresponds with classic notion of war, as it was described by Carl von Clausewitz. According to the theory based on Clausewitz's work conflict course can be seen as a resultant of three forces - group hostility, ability to build up and maintain military organisation, and rationality of political leadership. Group hostility works as driving power toward very escalated and long-lasting armed conflict and political leadership that realises aim of the war and its consequences for political relations in the aftermath works as a counterforce to hostility and therefore attempt to maintain intensity of violence within limits drawn by political aims. Without quick build up of a military organisation there cannot be supposed a rapid conflict escalation at the beginning of an armed conflict. The resultant of all the three forces, which reach in...Ozbrojené konflikty, které propukly po konci studené války na území bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu, jsou součástí konceptu tzv. nových válek. Nové války se od těch starých údajně liší ve svých cílech, metodách vedení války a způsobu financování. Výsledky této práce však dokazují, že navzdory předpokládaným změnám v charakteru války dynamika konfliktů v postkomunistickém prostoru, kterou vymezují intenzita, rychlost eskalace a délka konfliktu, odpovídá předpokladům vycházejícím z klasického pojetí války podle Carla von Clausewitz. Podle teorie založené na Clausewitzově díle lze podobu dynamiky konfliktu vnímat jako výslednici tří sil - skupinové nepřátelství, schopnost vybudovat a udržet vojenskou organizaci a racionalita politického vedení. Skupinové nepřátelství působí jako hnací síla směřující ke krvavému vyhrocování konfliktu a naopak politické vedení, které si uvědomuje politické cíle války a její důsledky pro budoucí politický život, by mělo spíše udržovat násilí v mezích odpovídajících politickým účelům. Rychlé vybudování vojenské organizace je pak nutné pro rychlou eskalaci násilí na počátku války. Výslednice těchto tří sil, které v každé válce nabývají jiného rozsahu a jiných poměrů, pak předurčuje průběh konfliktu, jenž lze charakterizovat na modelu konfliktního cyklu. Teorie zabývající se...Department of International RelationsKatedra mezinárodních vztahůFaculty of Social SciencesFakulta sociálních vě